Metodika výuky německého jazyka v naší školce
Projekt „S němčinou za společným dobrodružstvím v přírodě“

Metodika výuky německého jazyka v naší školce

Mateřská škola U Potůčku, s.r.o. se profiluje nejen zaměřením na lesní pedagogiku, jejím celým vzdělávacím programem se prolíná i výuka německého jazyka.

Analýzy ukazují, že děti do věku 5 (7) let jsou schopny se učit cizí jazyk tzv. osvojováním. Tedy podvědomým a intuitivním procesem, který je na rozdíl od učení pro dítě zcela nenásilný a přesto má velice vysoký přínos ve vztahu k rozvoji jeho jazykových kompetencí.

Je škoda, že tato vlastnost není u dětí včas podporována a dostatečně rozvíjena. Děti se samozřejmě výuce cizích jazyků nevyhnou, nicméně od přibližně sedmého roku dochází ke snižování schopnosti osvojování a děti se jazyk musí naučit klasickým způsobem, tedy učením.

Naším cílem není děti cizí jazyk učit, ale dát jim prostor a podněty k jeho osvojení. Není podstatné, zda děti budou v cizím jazyce komunikovat. Víme, že pro děti v předškolním věku je podstatné si jazyk „naposlouchat“. Ta správná doba, kdy získané jazykové dovednosti v dětech dozrají, zcela jistě přijde, nicméně je to velice individuální.

V naší mateřské škole využíváme velice kvalitní znalosti německého jazyka našich pedagogických pracovníků a přítomnost rodilého mluvčího při každodenních činnostech s dětmi.

Přednosti takovéhoto přístupu ve výuce němčiny spočívají především v naposlouchání si cizí řeči bez českého dialektu a v rozvoj komunikačních kompetencí dětí. Prostředí je tak srovnatelné s prostředím bilingvním.

Na základě dlouhodobého průzkumu trhu a příkladů dobré praxe v ostatních mateřských školách byla vybrána jako našemu účelu nejlépe vyhovující metodika výuky německého jazyka u předškolních dětí s názvem Hans Hase, kterou zpracoval Goethe Institut. Program Hans Hase využívá přirozeného zájmu dětí o vše nové. Děti se učí cizí jazyk podobně jako svou mateřštinu – poslechem, pozorováním a (mluvním) jednáním.

Děti si:

• hrají
• zpívají
• tančí
• rýmují
• výtvarně tvoří
• a dělají ještě mnoho dalších věcí.

Zajíček Hans je při tom doprovází a stará se o to, aby učení bylo pro děti zábavou. U dětí se tak rozvíjí pozitivní přístup k učení jazyků, a tím se vytváří solidní základ pro pozdější motivovanou práci s jazyky.

Metodika je rozdělena do 30 učebních jednotek. Záleží však zcela na pedagogovy jakým tempem ve výuce bude pokračovat a jakým způsobem jednotlivé učební jednotky rozdělí. Učební jednotky mohou trvat 35-40 min nebo mohou být rozděleny do několika kratších bloků. Vždy dle potřeby dětí.

Dne 28.4.2011 jsme měli možnost zúčastnit se vyučovací hodiny německého jazyka na ZŠ Husova. Pro děti to byla ohromná zkušenost. Sice než půjdou do školy uběhne ještě několik let, ale to, že se mohli učit s prvňáky, komunikovat s paní učitelkou, pracovat na interaktivní tabuly, ukázat, že němčina jim není cizí a vůbec být ve škole, to pro ně bylo opravdu velkým přínosem. A co teprve když obdrželi vysvědčení.
Po tvrdé práci následovala vydatná svačina a vyzkoušet se muselo i školní hřiště. Na podzim se školáky zase naviděnou.

Projekt „S němčinou za společným dobrodružstvím v přírodě“

Výuka ve školce je zaměřena na prožitkové učení, a to nejen u všeobecných vzdělávacích témat. Naším cílem je metodu prožitků uplatnit i při výuce německého jazyka. Řekli jsme si, proč nevyužít těch skvělých možností, které se nám nabízejí v souvislosti s geografickou blízkostí do sousedního Německa.

Podařilo se nám najít mateřskou školu s obdobným zaměřením tzv. lesní školku Waldkindergarten Görlitz www.statthaus.net.

Podali jsme u Koordinačního centra česko-německých výměn mládeže Tandem, společný projekt s názvem „S němčinou za společným dobrodružstvím v přírodě“, který tak získal finanční podporu.

Hlavním cílem projektu je setkávání se dětí s jazykem „na živo“, poskytnutí jim možnosti poznat, že i v Německu jsou děti se stejnými zájmy, starostmi a radostmi, se kterými si můžou velice dobře rozumět.

Setkání budou probíhat přibližně 1x za měsíc a budou doprovázena vždy pestrým programem.

V létě se budeme těšit na návštěvy našich německých kamarádů u nás ve školce.

Setkání první

Naše první setkání s německými kamarády se uskutečnilo 18.3.2011. Počasí nám opravdu nepřálo, prý takovýto ošklivý den tento rok ještě neměli. Tak jsme jim vysvětlili, že to je určitě proto, že jsme jim sebou přivezli Moranu, kterou teď musí co nejdříve utopit, aby i k nim mohlo přijít jaro. Našim německým kamarádům počasí však vůbec nevadilo, neboť  jsou již zvyklí venku trávit celý den a i vybavení tomu odpovídalo. I tak jsme si to venku užili a těšíme se na setkání příští.

Setkání druhé proběhlo 29.4.2011 a počasí nám tentokrát opravdu přálo. Naše děti si pro kamarády připravili překvapení ve formě vlastnoručně zasetých a již pěkně vzrostlých sazeniček hrášku a slunečnice, které jsme jim v květináčku předali. Po ranním kruhu jsme si s kamarády dali svačinu (i když s chlebem v ruce jsme vlastně již přijeli). Poté nám ukázali jejich chaloupku, ve které mají uloženy spacáky, lavice a stoly a další věci potřebné pro celodenní pobyt venku. Děti nám ukázali tuto část lesa, ve které jsme zůstali po celé dopoledne. Děti si společně hráli, malovali, asistovali při pouštění vzducholodě, stavěli hráze ve strouze vytvořené vypuštěním sudu s dešťovou vodou. Tento týden program významně ovlivňovali dva zlobiví kašpárci, kteří každý den něco vyváděli. Dnes po lese rozházeli vařená a čokoládová vajíčka a děti je museli všechny nalézt. Což byla skvělá zábava. Krátce před obědem jsem se vydali zpět. Naši němečtí kamarádi si dali oběd a ustlali si pod korunami stromů k poobědovému odpočinku.

Setkání třetí dne 20.5. bylo zatím tím nejsluníčkovějším. I když v Německu před naším příjezdem prý pršelo, pak vysvitlo sluníčko a bylo krásně. Nicméně když jsme přijeli docela lehce oblečeni a naši němečtí kamarádi nás přivítali v holínkách, gumových kalhotech, bundách a někteří v rukavicích, nevěděli jsme zda jsme v ten správný čas na správném místě. Hned ráno si děti mohly poslechnout příběh na pokračování o netopýrovy a ztraceném panáčkovi. Při ranním kruhu a svačině jsme jim předali náš dárek-pampeliškový med, který jsme s dětmi minulý týden vyráběli. Po snídani následovala volná zábava v lese-zpravování lesního domku, kopání kanálů, stavění potrubí a houpání na různých typech „závěsných zařízení“. Příběh o netopýrovi pokračoval až nás zavedl do netopýří jeskyně, kterou jsme mohli obdivovat pouze z venčí za mřížemi. Pak přišla velká událost o tou byla paní muzikoterapeutka s různými tipy cvičení, písniček, tanečků a podivných zvuků, které po ní děti (tedy až když se probraly z údivu) s radostí opakovaly. A tím skočilo naše setkání a už nyní se těšíme na další.

Setkání čtvrté se uskutečnilo 9.6.2011. Počasí nám přálo a hned po příjezdu jsme se s našimi německými kamarády vypravili ke Stříbrnému jezeru, kde jsme se přivítali „stínovým boxem“. Pak jsme pokračovali dále okolo jezera až k místu naší snídaně. Dnes bylo na programu dne vyřezávání ze dřeva. Společně jsem připravili klacíky z bezového, a pro ty starší z dubového dřeva. Děti dostaly nožíky, bylo jim vysvětleno jak správně dřívka zbavit kůry, tak aby nedošlo ke zranění a už se vyrábělo. Kdo chtěl, mohl si klacík ještě obrousit brusným papírem do hladka. Dospěláci nelenili a pro děti vyrobili luk a šípy, takže každý pak měl možnost vyzkoušet si lukostřelbu. Ostatní děti se pustily do hloubení jamek a nor v blízké stráni. Měli jsme možnost si prohlédnout jejich ručně vyrobený a funkční vor (funkčnost nebyla prověřována) z plastových lahví od řepného oleje.
Krátce před obědem jsme se vydali zpět. Čekala nás ještě další cesta, a to do městečka Jonsdorf do Motýlýho domu. Děti byly z volně létajících cizokrajných motýlů úplně unešeny, a nejen děti. Všem se nám zde opravdu líbilo. Takže příště v Německu zase naviděnou.

Naše další setkání se uskutečnilo 24.6.2011. Počasí nám přálo, a tak jsme si pobyt v lese pěkně užili. Nejprve si děti po raním přivítání mohly vyzkoušet házení tomahavku na cíl. Po tak náročném úkolu následovala vydatná svačina a hurá k základně, kde byla nachystána lanová dráha. Děti si během hraní v lese mohly vyzkoušet různé lanové atrakce. Největší zájem však vzbudila houpačka. Nicméně předem bylo nutné všechny pořádně přikšírovat a pak už to jelo. Po značné dávce adrenalinu následovala hodinka s paní muzikoterapeutkou, která si sebou přivedla svého brazilského kolegu hudebníka. Společně nám představili zajímavé hudební nástroje a celou řadu dalších veselých pohybů a zvuků, které si děti s radostí vyzkoušely. Pak se přiblížil čas k rozloučení se a odjezdu.

Díky velice pozitivní výstupům z projektu „S němčinou za společným dobrodružstvím v přírodě“ a nadšení dětí jsme podali žádost o pokračování projektu s názvem „S němčinou za dalším dobrodružstvím v přírodě“. TANDEM nám opět vyhověl, a proto v setkáváních můžeme i nadále pokračovat.

Setkání první v rámci nového projektu se uskutečnilo 15.7.2011. Počasí nám přálo a všichni už jsme se těšili na den strávený s našimi kamarády. Bohužel se jednomu z našich dětí v lese zvrkla noha. Chladili jsme co jsme mohli, nicméně chlapce to opravdu bolelo, a tak jsme se rozhodli pro dřívější návrat domů. Naštěstí se ukázalo, že to nebylo nic vážného. I přesto máme několik pěkných fotek z místa „činu“:)