Zvířecí farma

Kiki a Riki

skolka

skolka

 

Jsme dva „školkový“ kozlíci. Nejvíce nás baví pást se, a vůbec neva, že večer jsme jako kuličky a sotva se z pastvy dovalíme domů do chlívku. Ještě nás baví drbání, jablíčka, mrkvička a suchý chlebík. A ze všeho nejlepší je, když se to kolem nás hemží našimi školkovými kamarády, kteří se o nás tak skvěle starají.

 

 

Méďa a Béďa

skolka

skolka

 

My jsme „školkové“ ovečky. Tedy spíše ovečka, to je tady bílá Béďa a já jsem černý beránek Méďa. Už mám tedy pěkně velké rohy, co říkáte? Ale nebojte, ty mám hlavně když blbnu s klukama kozlíkama, aby si na mě moc nedovolovali. To tady Béďa to má dost blbý, tý totiž žádný rohy nenarostly.

Monty a Viktorie

skolka

skolka

skolka

 

My jsme dva „školkový“ koníci. Já Monty jsem už vyškolený koník na ježdění, děti na mě cvičí různé voltižní cviky a už se těším až je budu moci svézt v sedle. No, a aby mi tady samotnému nebylo smutno, přivezli mi kamarádku Viktorku. Je to ještě taková malá holky a má se co učit, ale od toho jsem tady přeci já. Jinak mě baví, když mě děti drbou těmi různými kartáči a hřebínky, i když to někdy hrozně lechtá, ale musím se krotit, jsem přeci slušně vychovaný „školkový“ koník.

Nice Blue Eyes

skolka

Jsem sice malá ale šikovná. Malé děti na Montyho někdy nedosáhnou a tak na drbání, česání odborně řečeno hřebelcování jsem tady já. Děti si mne mohou odvést na pastvu nebo tam kam chtějí. No, někdy jdeme i tam kam chci jít já. Na ježdění vzhledem k mé velikosti nejsem, ale brzy mne naučí pracovat v zápřahu, a na to už se moc těším. Bude ze mě pravý tažný kůň, nebo tedy poník.

Badji

badji

Já jsem pro změnu „školkový“ pejsek. Čistokrevný jack russel teriér. Nejraději ze všeho běhám, peláším, a taky štěkám. Miluji závody s popelářským vozem, který vždy za plotem pěkně proženu. A nejraději mám úterý, protože to nám vyvážejí popelnice. Taky mám ráda procházky, a nejraději tajné útěky a hru na stopovanou, to když jdou děti ven na procházku nebo do lesa. Sice pak dostanu trochu vynadáno, ale za ten pocit štěstí to přeci stojí.

Včeličky

skolka

My jsme sice úplně nejmenší, ale zato nejpilnější. Děti se o nás dozvídají samé zajímavé věci, a také se o nás hezky starají. Za to jim opylováváme jejich hrášek, čočku, rybíz a všechno co nám vysadí a vysázejí, aby měly pěknou úrodu a samozřejmě jim necháme i kapku toho medu. Jsme sice hodné, ale to víte, každý má  někdy „své dny“,  a tak když k nám jdou děti na návštěvu, nasadí si slušivé kloboučky se síťkou. A to jim to panečku sluší.